Autor: Dana Štěpánková
21. 9. 2019 ve čtyři hodiny odpoledne vypuklo v prostorách sportovního areálu tradiční Spojilské posvícení. Na konec září bylo neobvyklé teplo a kolem stovky návštěvníků si užívalo podzimních slunečních paprsků až do podvečerních hodin. Paní hostinská a její pomocnice se pilně činily, kachny a švestkové knedlíky rychle mizely. Pro mlsné dětské jazýčky byly v nabídce sladké palačinky a nechyběl ani oblíbený burčák. Poděkování patří dámám ze sousedského spolku. Čtyři sta kusů posvícenských koláčků a buchet bylo prodáno během dvou hodin. Ceny byly lidové a koláčky domácí výroby výborné.
Skákací hrad si užívali naši nejmenší až do setmění. Na sbalení a uklizení této atrakce je zapotřebí minimálně čtyř silných chlapů. Pomocníci se našli z řad účastníků a patrně se jim činnost zalíbila natolik, že si hrad složili a poté znovu rozložili a zase složili ještě jednou. Možná posilovací trénink, a nebo něco hledali? Kdo ví? :):)
„Třešničkou na dortu“ byla kapela Jazzika, která hrála od sedmé hodiny večerní. Teplota venku se západem slunce rychle klesala a proto se návštěvníci pomalu přesunuli z venku do altánu a do klubovny, kde se příjemně topilo. Altánem zněly krásné české swingové melodie, které lákaly zpívat spolu... Život je jen náhoda, Jen pro ten dnešní den, Klobouk ve křoví, Pramínek vlasů, Říkej mi to prosím potichoučku a také známé skladby v anglické verzi například od Louise Armstronga nebo Franka Sinatry. Kdo si přišel poslechnout, určitě nelitoval. Kapela sklízela velký potlesk po každé skladbě. Vedle v klubovně to vesele hučelo. Někdo přišel na hudbu a někdo si jen tak poklábosit se sousedy a všichni byli spokojeni.
Desátá večerní znamenala konec hudební produkce, ale spojilské Posvícení ještě zdaleka nekončilo...