Přidáno: 4. června 2018
Autor: AVE
Kousek za bránou sportovního areálu se v neděli 27. května odpoledne schovávaly ve stínu dvě dámy, které pečlivě zaznamenávaly na kartičky jména všech účastníků Dětského dne ve Spojile. Na to jaké bylo horké počasí, byl o soutěže zájem i z řad Pardubáků, kteří hned u zápisu hlásili, že mají ve Spojile strejdu, kterého pravidelně navštěvují. Nejspíš nechtěli přijít o šťavnatého buřtíka, který se měl opékat závěrem.
Už o půl čtvrté se to na hřišti hemžilo jako v mraveništi. Kolem čtyřiceti dětí se snažilo o co nejlepší výkony v celkem 12 soutěžích, které byly rozmístěny po celé ploše hřiště. U zápisu obdrželo každé dítko kartičku na šňůrce a do té se za povedený výkon v soutěži zaznamenávala razítka ovečky, medvídka a jiných barevných zvířátek.
Soutěžní disciplíny nebylo tentokrát vůbec jednoduché splnit, nejenže horko bralo sílu, ale bylo třeba soustředění a odměna každého razítka nebyla rozhodně zadarmo.
Hned na začátku bylo třeba vhodit tenisový míček do uříznuté trubky, trubek bylo v řadě několik a každá byla jinak dlouhá do výšky, bylo jedno, do které se dovnitř trefíte, ale zkuste si to z větší dálky…?! Další soutěž byla hodně o trpělivosti, ulovit rybku není nikdy snadné, ale tyhle mršky z umělé hmoty měly jen maličká očka, do kterých bylo třeba se trefit háčkem svěšeným z udičky na tenkém provázku. Když zafoukal vítr, muselo se celé snažení opakovat, což bylo pro některé účastníky náročné, stejně jako krotit svoje emoce, možná víc, než krotit divokou udici :o).
Skákání v pytli a skládání puzzle do kostek bylo po rybím mači poměrně oddechovou disciplínou, ale pak to přišlo. Udržet v tom vedru míček na miniaturní tenisové raketě a k tomu ještě běžet co nejrychleji do cíle nebyla žádná švanda, stejně jako prokopnout branky u země míčkem. Nejnáročnější byla ale soutěž s kbelíčky spojenými provázkem, které fungovaly jako chůdy, zemská přitažlivost jako na potvoru v tíživém horku zafungovala spolehlivě a nevhod. Po oddechovkách v hodu míčem do obří pusy papírového panáka, do kruhu a hodu plastové hvězdy na kůl, následovaly další chuťovky. Tryskem vody z hasicího přístroje skolit plechovky naskládané na sebe. Na střelbu ze vzduchovky pak nejednomu z nás chyběla patřičná síla, kapky potu bránily očím řádně zaměřit na terč a tak bylo fajn, když se ozvalo z amplionu, že přišel kouzelník. Některé děti zastihla zpráva o vystoupení Max Magika uprostřed zápolení v soutěžích, ale ty měly vlastně štěstí, jelikož si alespoň mohly chvilku odpočinout.
Kouzelník byl ve formě, nejdříve děti křičely na přístroj, který nápor silných dětských hlásků nevydržel, až nakonec prasklo pérko a přístroj se "pokustónovi" rozbil. Následovalo několik pohybově náročnějších vystoupení, které kupodivu děti zvládaly s přehledem, nafukovaly se míčky, které několikrát rozverně kouzelníkovi ulétly, což zachránila až povolaná asistentka z řad dětí a z míčků se rázem stala díky kouzelníkovi pestrá řada zvířátek. Když se kouzelník definitivně unavil, došlo na dokončení soutěží na hřišti a opečený buřtík s limonádou za odměnu přišel všem k chuti. Komu zbylo v bříšku místo, pustil se i do balíčku sladkostí, které dostal každý malý odvážlivec na cestu domů.
Milé děti, milí rodiče, atmosféra byla díky vám osvěžující. Těšíme se na vás zase za rok a pokud to půjde i dříve :o)