Přidáno: 14. dubna 2018
Autor: AVE
Velikonoční zvyky a tradice se lišily a liší vesnici od vesnice, v Čechách vždy vycházely z křesťanského pojetí velikonočního období, které trvá šest neděl. Postupem času se přístup k Velikonocím měnil, ale základ zůstává stále stejný. V tuto dobu se má člověk zbavovat všeho starého, očistit domácnost, ale i tělo a duši, připravit se stejně jako příroda na znovuzrození po dlouhém zimním období.
Květná neděle je posledním dnem postního období a vrcholí jí velikonoční čas. Následuje Modré pondělí, podle tradice se v tento den nepracovalo a Šedivé úterý, kdy hospodyňky vymetaly pavučiny a uklízely. Na Škaredou nebo také černou středu zradil podle křesťanské tradice Jidáš Ježíše, v tu dobu se vymetaly komíny, a kdo se mračil, tak mu to prý zůstalo každou středu v roce. Na Zelený čtvrtek by se měla jíst zelená jídla, špenát, kopřivy nebo řeřicha. Vesnicemi obcházeli až do soboty hoši s řehtačkami, nahrazovali tak zvony a zvonky, které se do té doby odmlčely. Velký pátek je doba smutku z ukřižování Ježíše Krista. Podle starobylých pověr se otvírá země s poklady, nesmělo se v tu dobu orat, kopat na poli a nepralo se prádlo, nemělo se také nic půjčovat. Na Bílou sobotu byl Ježíš ukládán do hrobu, doma se tak bílilo, pekly se mazance a beránci, hoši pletli pomlázky, dívky zdobily vajíčka. O Velikonoční neděli nebo také Boží hod velikonoční se jedly posvěcené pokrmy. Velikonoční pondělí je i dnes oblíbeným velikonočním svátkem, dívky mají být vyšlehány a darovat červená nebo jinak barvená vejce, aby zůstaly celý rok zdravé.
25. března na Květnou neděli ožilo i náměstíčko ve Spojile. Přípravy na zdobení velikonočních stromků byly v plném proudu. Postupně se sešlo asi dvanáct žen, které se chystaly ozdobenými vajíčky navázanými na pentle zkrášlit stromky ve středu náměstí. Žen bylo víc, než se očekávalo, a tak bylo třeba sehnat ještě pár štaflí navíc, aby mohly hbitě pomáhat s výzdobou. Ženy na štaflích vázaly vajíčka na větvičky a muži ochotně ze spodu přidržovali žebříky, kochali se pohledem vzhůru a drželi plata s vejci. Sama jsem si z vršku užívala adrenalin a snažila se udržet při vázání pentliček balanc. Počasí nám příliš nepřálo, studený vítr a slunce pod mrakem nám připomnělo, že bychom si s vítáním jara měli skutečně pospíšit. Děti si vesele dováděly na kamenech fontány a dospěláci si práci se zdobením stromů krátili milým popichováním a někdo stačil rozbít jedno plato vajec :o) V chladném počasí zafungovala velice bystře i občerstvovací stanice a trocha slivovičky na závěr našeho zdobení přišla všem vhod. V přátelském duchu jsme se rozešli a ještě několikrát jsem se musela otočit, abych se potěšila krásně ozdobenými stromky, na kterých se ve větru houpalo přes 400 malovaných vajíček.
Příští rok se budeme těšit i na Vás.
Použité zdroje: Velikonoce