Přidáno: 15. prosince 2009
Bylo, nebylo, dávno tomu. Tak začíná většina klasických českých pohádek. Ta naše pohádka, kterou vám chceme vyprávět, by mohla začít: "Sešlo se, nesešlo se několik místních mudrců a jali se připravovat jako každý rok Mikulášskou nadílku pro děti." Kde se vzali, tu se vzali, přiletěli k nám do našeho královstvíčka dva obludní draci, kteří se jmenují Chřipka. Co čert nechtěl, jeden z nich navštívil dokonce naši vísku. Naštěstí to nebyl ten strašně zlý drak, který přiletěl až z daleké země za devatero řekami a sedmero moři, které se říká MEXIKO, ale jeho o něco hodnější bratr, který má přezdívku Sezónní. Ale i tento dráček začal škádlit spojilské ratolesti. A teď babo raď.
Mudrcové mudrovali a mudrovali, až přišel ministr. Nebyl to ale ledajaký ministr, jaké známe z té kouzelné bedýnky, jíž říkají televize. Byl to pan ministr a ještě k tomu s velkým M. A tenhle pan Ministr, protože je to člověk hodný, světa znalý a má rád dětičky, přemýšlel a přemýšlel, až přišel na kličky. Když vezmeme děti sem, drak vyleze z díry ven. Pokouše nám naše děti, my budem jen přihlížeti? Tohle přeci nesmí být, drak se musí zastavit. Proto přišel s nápadem, začít jinak tento den.
Nechme dítka za pecí, ochránit před nemocí. Tak Mikuláš, anděl s čerty, s nimiž nejsou žádné žerty, vzali koňské spřežení a dali se do ježdění. Na kočáře, jako páni, jezdí naší vesnicí, vpředu zapřažení jsou dva běloučtí koníčci. Jezdí, jezdí, cililinky, děti nechtěj od maminky. Některé pak přec napadla ta správná věc. Zabásnily, zazpívaly, odměnu si zasloužily. Trochu strachu, žádný žal, málokdo si poplakal. A proč také nějaký pláč, když čert nebyl žádný rváč. Šťastné děti s balíčky schoulily se u babičky, či v náruči mámině, vrátily se k rodině. Honem, honem do postýlky, nechme spát ty naše snílky.
Anděl mávl lehce křídly, uletěl nám v oblaka a čertíci rozpustilí propadli se do pekla. Milé děti, buďme hodní a nechme je v klidu spát, ať zas za rok v tomto čase můžeme je přivítat.
"Mikuláši, čerti i ty, krásný anděli, děkujem vám za dárečky a že jste k nám přijeli."