Obec Spojil se osamostatnila v roce 1992. Do té doby byla třikrát přisloučena a opět oddělena od Pardubic. Její osamostatnění s sebou přineslo řadu nových možností, ale také mnoho starostí. Do řešení problémů se s nadšením pustilo nové zastupitelstvo, v jehož čele stál první dvě volební období pan Jan Meloun a od října 1998 pan Jan Křivka.
Rok 1992 byl tedy počátkem velkého rozvoje jak co se týče vybavenosti obce, tak pokud jde o kulturu a společenský život. Místní občané i nově příchozí brzy začali s výstavbou rodinných domků. Ke dni 31. 12. 2000 jich bylo vybudováno celkem 83 a počet obyvatel Spojilu k tomuto dni dosáhl počtu 263.
Znak a prapor
Nejvýznamnější událostí v dosavadní samostatné historii Spojilu bylo udělení znaku a praporu. Tehdejší předseda poslanecké sněmovny pan Václav Klaus předal Schválení o udělení znaku a praporu obci Spojil dne 28. 2. 2000.
Znak vychází z historických tradic a jsou na něm zachyceny dva rybníky, Spojil a Strejček, rozdělené hrází. Jak už jsme se zmínili jinde, právě na hrázi těchto vysušených rybníků byla kdysi obec založena.
Společně se Spojilem obdrželo znak nebo prapor dalších 63 měst a obcí. Slavnost spojená s touto událostí proběhla v poslanecké sněmovně v Praze. . Při velkolepých oslavách svázaných s příchodem nového roku, nového století a nového 3. tisíciletí byl obecní prapor slavnostně vysvěcen a vyzdvižen. Tohoto významného úkolu se zhostil biskup Královéhradecké diecéze Dominik Duka.
Průmysl a podnikání
Nová doba s sebou zákonitě přinesla i nový rozvoj podnikání a budování průmyslových objektů, především v severní části obce, kde je územním plánem určený prostor pro průmyslovou výstavbu.
Jako jeden z prvních zde spustil provoz TP-komplet - výroba tlakových nádrží, dále Remigas - výroba a kompletace plynových regulačních stanic, Kompresory Jirout - výroba a opravy kompresorů, výroba Kovo a MPL - prodejna stavebnin. V rodinných domcích zahájilo činnost několik soukromých firem, např. Krejčovská dílna pana Biedermanna - šití pracovních oděvů, prodejna potravin Koloniál paní Vlkové, rámování obrazů pana Michalce, a v neposlední řadě byla otevřena dvě restaurační zařízení: obecní hospůdka "Na Strejčku" a hospoda "U Pařezu".